|
|
Hydrologická studie potenciální obnovy zaniklé malé vodní nádrže v povodí Ploučnice v rámci eliminace dopadů hydrologického sucha
Kočíb, Jiří ; Kocum, Jan (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na studii potencionální obnovy malých vodních nádrží v rámci eliminace dopadů hydrologického sucha. V teoretické části práce shrnuje dosavadní poznatky o malých vodních nádržích a probíhající změně klimatu. Zaměřuje se také na možnosti jejich revitalizace v rámci přínosu této obnovy krajině. Současně také práce přináší pohled do detailní fyzicko-geografické charakteristiky a zaměřuje se především na hydrologický a klimatologický pohled na problematiku revitalizací. Tyto úvodní poznatky jsou přeneseny do praktické části práce, ve které se autor zabývá případovou studií, která by měla vést ke konkrétním krokům ke zdárnému dokončení záměru práce. Ve výsledkové pasáži je uveřejněno také porovnání metod měření obsahů a břehových linií jednotlivých nádrží. Výsledky práce doporučují obnovu všech nádrží na vybraných lokalitách a naznačují možné další kroky, jak s tímto výsledkem naložit. Klíčová slova: klimatická změna, retence vody, malá vodní nádrž, hydrologické sucho, Ploučnice
|
|
| |
|
|
Zaniklé malé vodní nádrže v povodí Ploučnice
Purm, Marek ; Kocum, Jan (vedoucí práce) ; Doležal, Tomáš (oponent)
Předmětem předložené bakalářské práce je seznámení s problematikou retence vody v krajině s užším zaměřením na malé vodní nádrže a jejich retenční potenciál v krajině. Současně se práce zaměřuje na historický vývoj vodních ploch v povodí Ploučnice za využití dostupných historických mapových zdrojů. První část práce tvoří literární rešerše, která je zaměřena na výše zmíněnou problematiku na základě dostupné tuzemské a zahraniční literatury. Součástí rešerše je fyzicko-geografická charakteristika studované oblasti s podrobnějším zaměřením na hydrologickou charakteristiku oblasti (zpracování dat poskytnutých Českým hydrometeorologickým ústavem). Pro praktickou část práce byla vybrána modelová část povodí, na které byl analyzován historický vývoj vodních ploch. Klíčová slova: retence, malá vodní nádrž, digitální model reliéfu, vojenské mapování, klimatická změna, Ploučnice, Robečský potok
|
|
|
Kontaminace nivy Ploučnice těžkými kovy ve vztahu k její architektuře
Hošek, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Kříbek, Bohdan (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena především na mapování kontaminantů uvolněných do prostředí pravděpodobně z chemické těžby uranu a samotné kontaminanty využívá pro rekonstrukci sedimentárních procesů. Cílem diplomové práce bylo jednak zhodnocení geochemické situace v povodí řeky Ploučnice na lokalitě Boreček využitím povodňových sedimentů z této lokality jako sedimentárního archivu znečištění posledních desítek let. Pomocí hloubkových profilů, gamakarotáže, XRF a faktorů nabohacení (LEF) jsme se pokoušeli o chemostratigrafickou korelaci sedimentů. Jako zájmové prvky jsou zde brány U, Ba, Zn a Ni, jejichž koncentrace jsou vztaženy na zrnitost sedimentu. Dále je zde rozvíjena teorie sekundárního znečišťování.
|
|
|
Kontaminace nivy Ploučnice těžkými kovy ve vztahu k její architektuře
Hošek, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Kříbek, Bohdan (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena především na mapování kontaminantů uvolněných do prostředí pravděpodobně z těžby uranu. Současně jsou kontaminanty využívány pro rekonstrukci říčních sedimentárních procesů. V práci hodnotíme geochemickou situaci na lokalitě Boreček (součást obce Ralsko) za pomoci povodňových sedimentů jako sedimentárního archivu znečištění posledních desítek let prvky U, Ba, Zn a Ni. K výběru zájmové oblasti byla využita jednak mapa letecké gamaspektrometrie, pro bližší lokalizaci následně povrchová gamaspektrometrie. Celkem bylo na Borečku odebráno deset hloubkových profilů nivních sedimentů (max do 230 cm) a jeden v Mimoni, všechny byly dále podrobeny rtg fluorescenční spektrální analýze (XRF), napříč nivou byly provedeny gamakarotáže, pro interpretace stavby nivy byly využito odporového profilování (ERT) a u vybraných profilů změřeno 226 Ra a 210 Pb. Vztah mezi 226 Ra a Ba dokládá přítomnost radiobarytu jako hlavního zdroje gama záření. Poměru 210 Pb/226 Ra bylo použito pro orientaci ve stáří sedimentů. Za použití faktorů nabohacení (LEF) jsme dále provedli chemostratigrafickou korelaci sedimentů, k tomu jsme koncentrace zájmových prvků vztahovali na zrnitost sedimentu pomocí normalizace. Analýzy prokázaly, že uložení kontaminace v nivě je nerovnoměrné, a to jak do hloubky, tak...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.